Poslední týden v květnu 2024 se v Brně na Mendelově univerzitě konala 7. Evropská Agrolesnická konference. Tato významná událost, pořádaná pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka, přilákala 396 delegátů ze 43 zemí. Účastníci měli možnost vyslechnout si 137 prezentací zaměřených na potenciální přínosy agrolesnictví. Jedním z hlavních řečníků a nově zvoleným prezidentem Evropské agrolesnické federace (EURAF) byl prof. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D. z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Profesor Lojka, vedoucí katedry tropických rostlin a agrolesnictví a nově zvolený prezident EURAF, ve svém projevu zdůraznil význam agrolesnických systémů pro zlepšení klimatické odolnosti zemědělských podniků a biodiverzity v České republice. Lojka uvedl, že díky velkým zemědělským půdním blokům v České republice mohou agrolesnické prvky hrát klíčovou roli při jejich dělení, což povede k posílení klimatické odolnosti a zlepšení biodiverzity bez ohrožení produkce. Vedle Bohdana Lojky tvoří nové předsednictvo EURAF Maureen Kilgore (viceprezidentka, Irské agrolesnické fórum), Manuel Bertomeu (tajemník, Univerzita v Extremaduře), Anders Lindén (místopředseda, agrolesnický farmář ze Švédska), Julia Günzel (pokladník, Německá agrolesnická asociace) a Stéphane Delogne (místopředseda, agrolesnický farmář z Belgie). Poprvé v historii EURAF tvoří polovinu nově zvoleného představenstva farmáři, což podtrhuje důležitost propojení vědeckého výzkumu s praktickými zkušenostmi z terénu.
Význam agrolesnictví pro budoucnost
Na konferenci se mnohé prezentace zaměřily na vědecké důkazy o přínosech agrolesnictví, které zahrnují zlepšení ekonomiky zemědělských podniků, zdraví půdy, biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu. Jakub Houška, hlavní organizátor akce a předseda Českého spolku pro agrolesnictví, prohlásil kongres za úspěšný a zdůraznil, že Brno se stalo na týden mezinárodním hlavním městem agrolesnictví.
Výzvy a budoucí plány
Delegáti konference upozornili na to, že pouze devět členských států zavedlo agrolesnická opatření do svých strategických plánů SZP. Vyzvali evropské tvůrce politik, aby si uvědomili potenciál agrolesnictví a začlenili jeho podporu do národních zemědělských, environmentálních a klimatických plánů. Zdůraznili také nutnost odstranit regulační omezení, která brání zemědělcům v zavádění účinných smíšených zemědělských systémů.
Brněnská deklarace o agrolesnictví
V průběhu závěrečného ceremoniálu konference schválili účastníci „Brněnskou deklaraci o agrolesnictví“, která zdůrazňuje klíčová opatření potřebná k urychlení rozšiřování agrolesnických systémů v celé Evropě. Deklarace se zaměřuje na dopad agrolesnictví na zemědělské podniky a na ukazatele udržitelného rozvoje podle nařízení EU o taxonomii, včetně zmírňování změny klimatu, udržitelného využívání vodních zdrojů a biologické rozmanitosti. Taxonomie EU je jeden z přístupů definovaných evropskou regulací, podle kterého se definuje udržitelnost investic. Je zaměřená primárně na ochranu klimatu a životního prostředí a měla by posouvat evropskou ekonomiku ke klimatické neutralitě.
EURAF
Evropská zemědělsko-lesnická federace (www.euraf.net) je nevládní organizace, která byla založena v roce 2012 v Paříži. Jejím cílem je „podporovat zavádění agrolesnických postupů v celé Evropě prostřednictvím rozvoje informovanosti, vzdělávání, výzkumu, tvorby politik a investic, které podporují využívání stromů v zemědělských podnicích“. Má síť 31 přidružených národních organizací ve 25 zemích s téměř 700 členy.
Osmý ročník Evropské konference o agrolesnictví se bude konat v roce 2026 ve Švýcarsku, kde se opět sejdou odborníci z celého světa, aby diskutovali o nejnovějších výzkumech a praktikách v oblasti agrolesnictví.
