Divoká lama guanako obývá nížinné až vysokohorské oblasti Jižní Ameriky od pouště Atacama na severu až po Patagonii na jihu. To naznačuje i jejich vysokou adaptabilitu k extrémním výkyvům teplot nejenom sezónních, ale i denních. Kohoutková výška je proměnlivá v závislosti na místě výskytu a podruhu většinou kolem 100 cm a hmotnosti do 130 - 150 kg. Samice jsou subtilnější. Jejich srst je velmi jemná, a zajišťuje jim výbornou termoregulaci. Přírodní barva srsti divokých guanak je kaštanově hnědá na trupu s krémovým odstínem na břichu a vnitřní straně končetin, které jsou i méně osrstěné a slouží k rychlejšímu ochlazovaní v případě potřeby výdaje tepla. Tuto ‚tepelnou bránu‘ dokáží omezit jednoduše zalehnutím, proto v noci, kdy jsou nižší teploty, se většinou nepasou. Ve své domovině mají sezónní reprodukci, avšak v zajetí rodí celoročně. Březost trvá 11 - 12 měsíců.
Samci si obhajují územní teritoria od jara do podzimu, kde si brání skupinu samiček před jinými samci včetně svých odrostlých synů. Ve svém teritoriu chodí zvířata vyměšovat na určitá místa, která se mohou sezónně dynamicky měnit. Tato místa slouží k pachové komunikaci mezi jedinci v teritoriu, ale i mimo něj. Zároveň defekací na lokalizovaných ‚záchodcích‘ se snižuje riziko se zamořením prostředí gastrointestinálními parazity. Délka života je mezi 20 - 30 lety. Nejstarší samička v našem chovu se narodila 14. 6. 1991 a každoročně odchováv?á mládě.
Domestikace
Lama guanako je divokým předkem lamy krotké, která se odlišuje od divoké větší velikostí, pestrostí zbarvení srsti a vyšší ochočitelností. Domestikace lam guanako se datuje do období přibližně 4 - 5 tis. let př. n. l. Oba zmíněné druhy jsou blízkými příbuznými dalších jihoamerických velbloudovitých a to divoké vikuni, ze které byla domestikována lama alpaka. Všichni velbloudovití jsou výborně přizpůsobeni k životu v suchých a na vegetaci chudých (vysoký obsah hrubé vlákniny) oblastí, kterou využijí efektivněji než ovce. Jihoameričtí indiáni je chovají zejména k nošení břemen, dále pro produkci masa, mléka, vlny, ale i produkci paliva ve formě sušeného trusu. Ten se zároveň dobře sbírá, protože lamy chodí vyměšovat na určitá místa ve svém domovském teritoriu.
Výživa a produkce
Lama guanako je přežvýkavec velmi nenáročný na kvalitu pastvin. Z hlediska vyšších nároků na obsah vlákniny mají seno k dispozici celoročně, aby nepůsobili škody na přítomných dřevinách. Koncentrovaná a na živiny dobře přístupná potrava, kam patří i suché pečivo by jim ve větším množství naopak mohla způsobit problémy se zažíváním. Veškerá produkce zvířat byla prozatím využita k rozšíření vlastního chovu a pro prodej jiným chovatelům. V Jižní Americe je však produkce a konzumace masa velmi běžná a díky nízkému zastoupení tuku ve svalovině je maso vhodné k sušení. První porážky samců bez perspektivy využití k chovu budou zahájeny až po naplnění kapacity chovného zařízení.