Fakulta tropického zemědělství se zapojila do významného projektu TAČR – Prostředí pro život zaměřeného na genetický monitoring vlka obecného (Canis lupus) v letech 2024-2026. Tento projekt si klade za cíl zlepšit porozumění dynamice vlčí populace ve střední Evropě a zmírnit konflikty mezi vlky a lidskými komunitami.
Vlk obecný je vrcholným predátorem mnoha ekosystémů po celém světě. Jeho vnímání je však často kontroverzní. Na jedné straně je vlk vnímán jako vlajkový a deštníkový druh ochrany přírody, který pomáhá chránit celé ekosystémy. Na druhé straně může být vnímán negativně zejména v pastorálních komunitách, kde je obávaným predátorem hospodářských zvířat. Tato polarizace názorů zdůrazňuje potřebu řešení, která budou vyvážená a založená na vědeckých datech.
Cíle projektu
Hlavním cílem projektu je rozvíjení genetického monitoringu vlka, který poskytuje nenahraditelné informace při popisu rekolonizace střední Evropy vlky a pomáhá zmírňovat konflikty s lidmi. Genetický monitoring umožňuje přesnou identifikaci vlků, což je zásadní z několika důvodů:
- Ověření druhové příslušnosti: Fenotyp vlka může být zaměněn se psem, což ztěžuje individuální identifikaci. Genetické analýzy poskytují přesné informace o druhové příslušnosti.
- Hybridizace se psem: Monitorování genetických markerů umožňuje odhalit případnou hybridizaci mezi vlky a psy.
- Určování početnosti: Genetická data jsou klíčová pro odhad početnosti vlčí populace.
- Studium genealogie a životaschopnosti: Genetické informace jsou využívány pro analýzu rodokmenů a celkového zdraví populace.
- Prostorová ekologie: Pomocí genetických analýz lze studovat pohyb a územní nároky vlků.
- Forenzní analýzy: Genetika je nepostradatelná při analýze útoků na hospodářská zvířata a dalších forenzních případech.
„Harmonizace genetických markerů umožňuje přeshraniční srovnání dat, což je klíčové pro sledování vlčí populace v širším geografickém kontextu,“ vysvětlila Mgr. Barbora Černá Bolfíková, vedoucí katedry chovu zvířat a potravinářství v tropech. „Rutinizace, automatizace a zrychlení genetických postupů je nezbytné vzhledem k potřebám institucí ochrany přírody a aktuálnosti tématu“, doplnila. „K tomu je nutná hlubší spolupráce mezi institucemi primárního výzkumu, jako je Univerzita Karlova a Česká zemědělská univerzita v Praze, a aplikační sférou, kterou reprezentuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.“
Naše role v projektu
Hlavním řešitelem projektu je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Výzkumný tým MEGERA (Molecular Ecology, Genetics and Evolutionary Research of Animals), který vede Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D, působící na FTZ, se podílí jako spoluřešitel a významně přispívá k výzkumné a analytické části projektu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je aplikačním garantem, což zajišťuje, že získaná data budou přímo využitelná v praxi ochrany přírody.
Projekt TAČR – Prostředí pro život představuje důležitý krok vpřed v ochraně vlka obecného a řešení konfliktů s lidskými komunitami. Genetický monitoring vlka poskytuje nezbytné informace, které přispějí k udržitelnému managementu vlčí populace a ke zlepšení vztahů mezi vlky a lidmi.
Pro více informací a aktuální zprávy o projektu sledujte fakultní webové stránky a stránky Výzkumného týmu MEGERA.
