Dne 8. října 2024 proběhl v Praze slavnostní křest nové knihy "Zvířata v éře lidí", která přináší sérii rozhovorů o fascinujících, dojemných i překvapivých příbězích ze života zvířat. Autorkou této publikace je Lenka Vrtišková Nejezchlebová, redaktorka Deníku N, která v knize představuje dvacítku rozhovorů s předními vědci a vědkyněmi. Českou zemědělskou univerzitu (ČZU) ve sbírce zastupuje Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D. z Fakulty tropického zemědělství (FTZ), která se mimo jiné zabývá také výzkumem ježků.

Barbora Černá Bolfíková přispěla rozhovorem, který vychází z její práce o rezistenci bakterií u ježků, konkrétně o jejich schopnosti vytvářet odolnost vůči antibiotikům. Tento výzkum, který se stal součástí mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature, odhaluje, jak některé rezistentní bakterie vznikají zcela přirozeně v bodlinách ježků, bez přímého zásahu člověka. Její rozhovor pro Deník N, který byl v knize využit, se mimo jiné zabývá otázkami, jak ježci přispívají k "závodům" mezi bakteriemi a antibiotiky, jak se mohou nakazit stafylokokem a jakým způsobem je ovlivňuje lidská činnost, například nadužívání antibiotik.

Kniha "Zvířata v éře lidí" se dotýká mnoha dalších témat o soužití zvířat s člověkem – od velryb a vlků až po komáry a potkany. Každý rozhovor odhaluje, jak lidská činnost stále více ovlivňuje svět zvířat. Publikace je doprovázena ilustracemi Martiny Fischmeister a vychází v knižní edici Deníku N.

Tato kniha nabízí nejen hlubší vhled do života zvířat, ale také příležitost zamyslet se nad vlivem lidské civilizace na faunu, a je proto cenným příspěvkem jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost. Příspěvek Barbory Černé Bolfíkové zdůrazňuje význam výzkumu zvířat v souvislosti s ekologickými a zdravotními výzvami, kterým dnes čelíme.

Autorka knihy, Lenka Vrtišková Nejezchlebová, má dlouholeté zkušenosti v oblasti žurnalistiky a vědecké komunikace. Získala Novinářskou cenu za nejlepší rozhovor a několikrát byla v nejužší nominaci. Její práce se zaměřuje na zpřístupnění vědy širšímu publiku.

Zajímá vás, jak žijí ježci a co z nich dělá klíčové protagonisty vědeckých studií? Neváhejte a přečtěte si rozhovor s Barborou Černou Bolfíkovou v nové knize!

Fakulta tropického zemědělství se zapojila do významného projektu TAČR – Prostředí pro život zaměřeného na genetický monitoring vlka obecného (Canis lupus) v letech 2024-2026. Tento projekt si klade za cíl zlepšit porozumění dynamice vlčí populace ve střední Evropě a zmírnit konflikty mezi vlky a lidskými komunitami.

Vlk obecný je vrcholným predátorem mnoha ekosystémů po celém světě. Jeho vnímání je však často kontroverzní. Na jedné straně je vlk vnímán jako vlajkový a deštníkový druh ochrany přírody, který pomáhá chránit celé ekosystémy. Na druhé straně může být vnímán negativně zejména v pastorálních komunitách, kde je obávaným predátorem hospodářských zvířat. Tato polarizace názorů zdůrazňuje potřebu řešení, která budou vyvážená a založená na vědeckých datech.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je rozvíjení genetického monitoringu vlka, který poskytuje nenahraditelné informace při popisu rekolonizace střední Evropy vlky a pomáhá zmírňovat konflikty s lidmi. Genetický monitoring umožňuje přesnou identifikaci vlků, což je zásadní z několika důvodů:

1. Ověření druhové příslušnosti: Fenotyp vlka může být zaměněn se psem, což ztěžuje individuální identifikaci. Genetické analýzy poskytují přesné informace o druhové příslušnosti.
2. Hybridizace se psem: Monitorování genetických markerů umožňuje odhalit případnou hybridizaci mezi vlky a psy.
3. Určování početnosti: Genetická data jsou klíčová pro odhad početnosti vlčí populace.
4. Studium genealogie a životaschopnosti: Genetické informace jsou využívány pro analýzu rodokmenů a celkového zdraví populace.
5. Prostorová ekologie: Pomocí genetických analýz lze studovat pohyb a územní nároky vlků.
6. Forenzní analýzy: Genetika je nepostradatelná při analýze útoků na hospodářská zvířata a dalších forenzních případech.

„Harmonizace genetických markerů umožňuje přeshraniční srovnání dat, což je klíčové pro sledování vlčí populace v širším geografickém kontextu,“ vysvětlila Mgr. Barbora Černá Bolfíková, vedoucí katedry chovu zvířat a potravinářství v tropech. „Rutinizace, automatizace a zrychlení genetických postupů je nezbytné vzhledem k potřebám institucí ochrany přírody a aktuálnosti tématu“, doplnila. „K tomu je nutná hlubší spolupráce mezi institucemi primárního výzkumu, jako je Univerzita Karlova a Česká zemědělská univerzita v Praze, a aplikační sférou, kterou reprezentuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.“

Naše role v projektu

Hlavním řešitelem projektu je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Výzkumný tým MEGERA (Molecular Ecology, Genetics and Evolutionary Research of Animals), který vede Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D, působící na FTZ, se podílí jako spoluřešitel a významně přispívá k výzkumné a analytické části projektu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je aplikačním garantem, což zajišťuje, že získaná data budou přímo využitelná v praxi ochrany přírody.

Projekt TAČR – Prostředí pro život představuje důležitý krok vpřed v ochraně vlka obecného a řešení konfliktů s lidskými komunitami. Genetický monitoring vlka poskytuje nezbytné informace, které přispějí k udržitelnému managementu vlčí populace a ke zlepšení vztahů mezi vlky a lidmi.

Pro více informací a aktuální zprávy o projektu sledujte fakultní webové stránky a stránky Výzkumného týmu MEGERA.

O úspěchu českých vědkyň z České zemědělské univerzity v Praze jsme vás již s hrdostí informovali. Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., její doktorandka Ing. Iva Bernáthová z Fakulty tropického zemědělství a doktorandka Ing. Markéta Swiacká z Fakulty životního prostředí svým výzkumem dokázaly nejen přinést nedocenitelné informace a poznatky v ochraně a v nelegálním obchodu s luskouny, ale navíc jejich výsledky publikoval prestižní časopis Science.