Dolít benzín, zkontrolovat kola a rozespalý landrover roztlačit z garáže, aby při troše štěstí nastartoval – tak začíná pracovní den dvou studentů Fakulty tropického zemědělství vyslaných do terénu uprostřed pusté namibijské polopouště. Po prašné cestě plné výmolů, kamenů a hrabáčích nor projíždí tak zvláštní krajinou, že někdy spíše působí jako členové posádky NASA trénující na expedici Mars. Viktor už zná každou cestu a landroverem přejede i přes velké kameny nebo úzké uličky obklíčené skálami. Karolina občas taky řídí, ale jen tam, kde příliš neohrozí životy členů posádky.
Auto zaparkované strategicky dolů z kopce, aby se dalo roztlačit, kdyby později odmítalo nastartovat, nechávají někde v pustině a vydávají se na pochod. Prochází vyschlými říčními koryty obklopenými zvláštními skalními stěnami. Některé jsou hladké, světlé nebo oranžové, jindy z nich trčí ostré černé výběžky. Při pohledu na tu geologickou spoušť oba přemýšlí, za kterým kamenem asi číhá levhart. Právě tato plachá šelma se stala středem pozornosti nového výzkumu Fakulty tropického zemědělství a zůstane jím přinejmenším i následujících pár let.
Rezervace KumKum Farm leží v jihovýchodní Namibii na úplné hranici s Jihoafrickou republikou, od které ji dělí řeka Orange. Výzkumu místní populace levhartů se pod vedením doc. Ing. Karolíny Brandlové, Ph.D. ujal doktorský student Ing. Viktor Neštický a namibjská polopoušť se od dubna 2018 stala jeho novým domovem. Karolina Mikslová se jako studentka magisterského oboru Wildlife management do výzkumu zapojila v rámci své diplomové práce a během léta se v Namibii podílela na sběru dat.
Cílem výzkumu je zjistit velikost a rozšíření tamní populace levhartů, jejich habitatové a potravní preference. Hlavním nástrojem pro sběr dat jsou v tuto chvíli fotopasti které Viktor pracně rozmístil po rezervaci na desítkách stanic tak, aby s co největší pravděpodobností zachytil snímky levhartů. Stanice pravidelně kontroluje a získává tak vůbec první informace o této populaci, která je v hornatém prostředí ohraničeném řekou Orange a rozsáhlými farmami docela izolovaná. Proto je v zájmu výzkumu také provést genetické analýzy jedinců, které odhalí další důležité informace pro budoucí plánování jejich ochrany. Kromě kontroly fotopastí se Viktor s Karolinou v létě věnovali stopování dalších druhů savců na naplánovaných trasách. Předběžné výsledky napovídají, že oblast nemá nouzi jak o levharty, tak i další zajímavé druhy zvířat jako jsou přímorožci jihoafričtí, kudu velcí, zebry horské, hrabáči kapští nebo dokonce i vzácné hyeny čabrakové a hyenky hřivnaté.
Do budoucna je v plánu levharty obojkovat a získat tak další cenné údaje o jejich pohybu v daném prostředí a aktivitě. Stejně jako na ostatních místech na světě je populace těchto velkých koček kromě fragmentace prostředí přímo ohrožená konfliktem s farmáři. Z prvních rozhovorů vyplývá, že tento problém je v oblasti přítomný a to v jakém rozsahu napoví kromě zmíněných GPS obojků i plánované rozhovory s farmáři.
Studovat zvířata v Africe, to je sen mnoha studentů, kteří přicházejí na naši fakultu a splnit si ho je mnohem jednodušší, než se může na první pohled zdát. Kdo je samostatný, schopný a odvážný, může dokonce začít pracovat i na svém vlastním projektu. Finanční stránka by dnes neměla být důvodem se k takovým příležitostem obrátit zády. Podpora se dá získat přinejmenším z cestovních stipendií na studentské mobility nebo například od Hlávkovy nadace, která podpořila i tento výzkum.
Karolina Mikslová
