Letošní ročník Konference České evaluační společnosti 2022, která byla spolupořádána Fakultou tropického zemědělství ČZU v Praze ve dnech 15-16.6., proběhl v duchu diskusí na téma přínosu evaluací a tvorby politik na základě evidence a dat pro lepší budoucnost naší planety. V rámci diskuse s autory publikace Transformational Change for people and the Planet: Evaluating Environment and Development, jejímž spoluautorem je i Juha Uitto, ředitel Independent Evaluation Office, byly adresovány otázky, jak dosáhnout udržitelné budoucnosti, jak dosáhnout transformační změny a jak tyto otázky aplikovat využitím evaluací. Dle Uitta musí být evaluace a vyhodnocení zpětné vazby aktivním nástrojem při nutných změnách. Je také nutné brát v úvahu holistické hledisko – životní prostředí je hlavním cílem, ale všechny sektory jsou si rovnocenné, protože všechno, co vytváříme jej ovlivňuje.
V rámci konference proběhlo také vyhlášení Evaluační soutěže pro studenty vysokých škol, ve které zvítězil tým z Palackého Univerzity v Olomouci v čele se Zuzanou Fišerovou. Studenti měli za úkol vypracovat evaluační návrh/nabídku na základě dané rozvojové intervence v Keni. Návrhy byly hodnoceny komisí tří profesionálních evaluátorů, kteří poskytli zpětnou vazbu. Vítězové od ČES obdrželi certifikát a také příležitost postoupit do mezinárodního kola a utkat se s týmy na světové úrovni. Tým z FTZ/ČZU pod vedením Petry Chaloupkové v letošní soutěži skončil na 2. místě.
Fotogalerie z akce ZDE.
Text: Klára Jiřičná / Foto: Robert Masare
Rozhovor s DANIELEM SVOBODOU, vedoucím sekretariátu České evaluační společnosti a koordinátorem International Development Evaluation Association
Proč jste si zvolili téma Budoucnost evaluací?
Téma Budoucnost evaluací jsme pro letošní konferenci nabídli proto, abychom diskutovali, jak v evaluacích pokračovat dál. Nejde nám o retrospektivu, či snahu se chlubit minulými úspěchy. Je zapotřebí pochopit a učit se, jak měnit postupy v zadávání, realizaci i využívání evaluací, a jak to dělat lépe.
Co je nejdůležitějším kritériem pro evaluátory?
Citlivost evaluátorů při komunikaci je strašně důležitá. Většinu informací je možné získat až při osobních jednáních, s tím, že zásadní informace se dozvídáme na otázku „Proč?“ spíše než „Kolik?“. Kde je hlavní motivace? Co konkrétně lidi chápou jako zlepšení jejich životní situace? V čem konkrétně jim daný projekt pomohl? Co bylo tím motivem, který změnil jejich chování? Kdo a jak je přesvědčil, aby se projektu zúčastnili?
Jak se evaluace proměnily v době covidu?
Někteří lidé v online prostředí dostali poprvé slovo, ale na druhou stranu se zase evaluátoři nedostali k jiným lidem. V řadě zemí je třeba minimálně měsíc, někdy rok, než se lidé adaptují, pochopí kontext a získají důvěru. Při prvním setkání (natož bez možnosti setkání) s evaluátory lidé těžko začnou přiznávat chyby či zmiňovat problémy, protože se obávají, že příště nedostanou peníze. Za poslední dva roky se všechno změnilo, kvůli zavíraným podnikům, okresům, školám. Bez osobního kontaktu jsme nemohli získat informace od těch nejohroženějších cílových skupin – bezdomovců, klientů paliativní péče či jejich rodin, a mnoha dalších. Zprostředkované informace z jiných zdrojů osobní zkušenost nahradit nemohou. Současně byla prakticky každá intervence covidem ovlivněna. Do hodnocení by se mělo promítnout, zda a jak intervence (či její evaluace) na covid reagovala, jak covid ovlivnil výsledky.
Jak souvisí evaluace se záchranou planety?
Tři pilíře udržitelného rozvoje – environmentální, sociální a ekonomický – byly definovány již v devadesátých letech. Nelze zachraňovat přírodu, když lidé nebudou mít práci, když nebude fungovat komunita. Nejde o jednotlivé malé projekty, jde o planetu – naše místo k životu. Lidé si musí uvědomit, že kvalita životního prostředí má vliv na zdraví, na byznys, na turistický ruch a naopak. Když nejezdí turisté a podniky nefungují, nejsou peníze pro sociální rozvoj ani na ochranu životního prostředí. Všechno je propojené. Není možné řešit jednotlivé projekty nebo jednotlivé cíle udržitelného rozvoje, ale je třeba řešit problémy v širším kontextu. Evaluace by měla být schopná posoudit tento kontext i vhodnost strategie řešení problémů.
