V exotických krajinách Jižní Ameriky, Asie a Afriky se zabývá výzkumy, které mohou zvýšit odolnost naší zemědělské krajiny vůči klimatickým změnám. „Jde o pěstování stromů, ale nikoliv zalesňování,“ říká Bohdan Lojka, který je odborníkem na tropické plodiny a agrolesnictví. Zemědělcům připravil s kolegy metodiku pro české podmínky, pro veřejnost chystají knihu.
Patří stromy na zemědělská pole v Česku?
Rozhodně ano. Historicky tady měly své místo a nebylo to jen kvůli jejich produkční funkci. Je to ale z velké míry minulost a Česká republika je v tomto ohledu evropským unikátem, i když ne v tom dobrém slova smyslu.
Co to znamená?
Tak obrovské a rozsáhlé lány zemědělské půdy bez zeleně jako u nás nejsou nikde jinde v Evropě. Srovnatelné se nacházejí možná jen na Slovensku a v bývalém východním Německu. U nás má jedno pole často padesát, ale i sto a více hektarů. V sousedním Rakousku je průměrná rozloha jedné farmy šestnáct hektarů, které jsou často navíc rozdělené do více polí.
Proč je to na škodu?
Zemědělská krajina pokrývá čtyřicet procent rozlohy České republiky. Zemědělci jsou tak tvůrci naší kulturní krajiny. V tomto ohledu ale opravdu zaostáváme. Na velkých lánech probíhá ohromná eroze, a je jí tak ohrožena nadpoloviční většina naší zemědělské půdy.
Jaké jsou následky?
Sice se nezdá, že by pršelo méně, nicméně srážky jsou jinak rozložené. Většina jich začíná přicházet ve formě přívalových dešťů a na zmíněných obrovských plochách je to problém. Ztrácíme úrodnou půdu, která způsobuje přívaly bahna na jiných místech. Naše krajina musí být schopná zadržet více vody a to zejména v půdě.
Stromy by pomohly?
Stromy zabraňují vodní i větrné erozi, zadržují vodu v krajině, udržují nebo i zvyšují biodiverzitu a zlepšují mikroklima. V době klimatických změn je v neposlední řadě důležité zmínit i vázání uhlíku. Je to důležité aktuální téma, proto jsme v roce 2014 založili Český spolek pro agrolesnictví. Mnoho lidí si tehdy ťukalo na čelo, co jsme za blázny, že chceme pěstovat stromy na polích. V dalších letech s obrovskými suchy ale pochopili, že se zemědělství musí změnit a musíme najít vhodnější způsoby hospodaření, což může být třeba i agrolesnictví. Jinak bude docházet i k takovým katastrofám, jako bylo letošní a loňské přemnožení hrabošů. Za hranicemi v Rakousku tento problém nemají.
Celý rozhovor naleznete ZDE (Reporter premium) či v přiložených souborech ke stažení níže.
